Podporovatelé
„Jak nejlépe využít 55 miliard, které chtěla Babišova vláda utratit v Praze, na zdvojnásobení kapacity letiště na 30 mil. cestujících za rok? Pokud by se jakákoliv vláda občanů zeptala, sotva by získala širší podporu pro tak krátkozraký projekt. Tím méně v době několikerých krizí počínaje neschopností vlády plnit klimatické závazky Česka. Čelíme řadě velkých hrozeb a problémů, kde peníze chybí, a je třeba investovat udržitelně. Stávající kapacita letiště bohatě stačí. Investujme do budoucnosti, ne do luftu!“
„Rozšiřování letiště je záměr, který jednoznačně preferuje byznys nad planetou a dobrem Pražanů, už beztak roky přetížených turismem. Za současné situace nedává smysl, i s ohledem na emise. Nápad rozšiřovat letiště je pozůstatkem myšlení, které už do současné doby nepatří. Situace je tak jednoznačná a varianta letiště tak nepřípustná, že se nemusíme zdráhat tento spor označit za bitvu dobra proti zlu.”
rektor Univerzity Karlovy 2006-2014, pražský senátor 2014-2020
„Výstavba paralelní runwaye a rozšíření a zkapacitnění Letiště Václava Havla by Praze přinesla více turistů v historickém centru (potřebujeme jich více v ucpaném, ale přesto vylidněném středu města?), více letů (nedostaneme se již nyní letadlem téměř všude po Evropě bez přestupu?), více emisí a hluku blíže k městu (neměli bychom naopak v rámci udržitelnosti směřovat k jejich snižování?). Kromě potenciálního ekonomického prospěchu pro turistický byznys nám další runway nepřinese nic moc pozitivního. Naopak, zhorší kvalitu života nejen v Suchdole nebo v Praze 6, ale také ještě posílí overturismus v centru Prahy. Investujme finanční prostředky raději do výstavby vysokorychlostní železnice, kde zaostáváme o desítky let!”
„Utratíme přes padesát miliard korun, aby: 1) Stoupl už teď enormní nápor turistů na pražskou památkovou rezervaci. 2) Vytvořila se větší hluková zátěž pro zhruba 50 tisíc obyvatel této části Prahy. 3) Výrazně se zvýšila produkce emisí, které mají v případě letecké dopravy extrémně negativní dopady na životní prostředí. Suma sumárum, zaplatíme 55 miliard a za to dosáhneme zásadního zhoršení kvality našeho života. Tomu říkám jedinečný investiční plán kategorie lose-lose!”
„Jaký bude přínos rozšíření kapacity letiště pro ČR a pro Prahu? Pro ČR jistě několik set milionů, či málo miliard korun z navýšení letového byznysu. Pro Prahu však rozšíření přinese samá negativa. Zvýšení hluku, emisí, zabetonování několika desítek hektarů zeleně, další nárůst počtu turistů v již dnes přeplněném centru Prahy. Soustřeďme se proto na vybudování důstojného a ekologického způsobu dopravy na letiště a opusťme megalomanské plány na jeho rozšiřování.”
„Utratit miliardy za výstavbu nové runwaye v Praze považuji za krok zcela nesprávným směrem, který nemá nic společného s trvale udržitelným životem. Jde o zájem úzké skupiny lidí, která zde má své ekonomické zájmy. Investice samotná a její provoz může mít jen negativní dopad na životní prostředí. Zelenou budoucnost ČR a Evropy vidím v jiných realizacích a přístupech. Soudím, že by si něco takového nepřál ani exprezident Václav Havel, člověk, který byl znám velmi citlivým vnímáním environmentálních problémů.”
1. místopředseda Senátu PČR, dlouholetý ředitel Gymnázia Jana Keplera, zastupitel na Praze 6
„Další přistávací dráha a rozšiřování Letiště Václava Havla je nápad bezohledných a pouze do svého zisku zahleděných šílenců! V době, kdy je Praha zahlcena turisty, úrodná půda kolem letiště čím dál více zaplevelována plechovými halami pro překládku zboží, lidé v okolí už dlouho trpí nadměrným hlukem a emisemi… Navíc v zemi, kde jsou totálně nevyužitá již hotová letiště v dosahu několika desítek minut jízdy vlakem od hlavního města. Města, které pomalu, ale jistě ztrácíme a nenapravitelně ničíme!”
„Jsem přesvědčena o tom, že peníze, které by měly být vynaloženy na výstavbu paralelní runwaye na Letiště Václava Havla, bychom měli využít smysluplněji. Myslím, že každý, kdo se projde centrem Prahy, tak vidí, že to, co zde potřebujeme, je řídit tzv. overtourism. A my bychom za ty peníze měli především zkvalitnit život občanů přeplněného a ucpaného města a vylepšit komfort turistů. Potřebujeme nutně především velkorychlostní železnici, která rychle přivede a odvede turisty na letiště. Potřebujeme řešit snižování emisí, redukci hluku, ale určitě ne další zkapacitnění ruzyňského letiště.”
„Nesouhlasím s rozšířením letiště v Praze. Všechno se má dělat s mírou a s respektem. Cestování leteckou dopravou se obecně dostalo nad hranici toho, co je ještě přiměřené, vhodné, žádoucí. Je úžasná to možnost cestovat a poznávat svět. Ale letecká doprava není jediný způsob cestování. A rozhodně to není způsob nejohleduplnější k naší planetě. Zejména na kratší destinace by bylo vhodné rozvíjet jiné způsoby dopravy. Proto nevidím žádný důvod v tuto chvíli rozšiřovat kapacity pražského letiště.”
„Praha není nafukovací. Turistů stále přibývá a naše město se postupně proměňuje v jeden velký hotel pro turisty. To přináší nejen ekonomický zisk pro různé investory, ale také rostoucí zátěž pro Pražany. Stále více se začíná naplňovat obraz města, ve kterém lidé pracují, ale nemohou v něm žít. Nekontrolovaně rozpínající se turistický ruch v tomto ohledu hraje významnou negativní roli. Dostali jsme se do kritického bodu, v němž musíme hledat rovnováhu mezi přínosem peněžních zisků a kvalitou života v našem městě. Další rozšiřování kapacit ruzyňského letiště způsobí ještě větší nárůst počtu turistů a posune rovnováhu v neprospěch kvality života většiny obyvatel Prahy. To nesmíme dopustit, chceme-li, aby se nám v našem městě dobře žilo.”
„Děláme to přesně obráceně. Rozšiřujeme letiště, stavíme dálnice. Místo toho bychom měli poslat nákladní dopravu na koleje a vysokorychlostní železnicí propojit celou Evropu.”
„I s ohledem na současnou koronavirovou krizi se ukazuje, že snaha zvyšovat kapacitu pražského letiště je kontraproduktivní. Pokud chceme zachovat Prahu jako místo pro žití a nechceme z ní mít jen přeplněný turistický Disneyland pro čínské turisty, pak stávající kapacita letiště je více než dostatečná. Ušetřené prostředky by se mohly využít na mnoho prospěšnějších věcí. Prvním příkladem, který mě napadá je propojení České republiky s evropskými metropolemi pomocí vysokorychlostních železnic.”
„Byl bych rád, kdyby vláda místo rozšiřování pražského letiště podpořila dopravní možnosti pro cestování v Evropě urychlením výstavby vysokorychlostních tratí. Ty by zlepšily dopravní podmínky celé země mnohem efektivněji a z hlediska životního prostředí šetrněji. Žiji v Brně. Z mého pohledu by rozšiřování pražského letiště vedlo hlavně k dalšímu růstu masového turismu v Praze. Navíc my Moravané, když už potřebujeme létat, beztak létáme z Vídně, která je blíž a lépe dopravně dostupná. Ale při kratších cestách po Evropě bychom neměli létat vůbec, vlak je nejen ekologicky šetrnější, ale i komfortnější. And last, but not least, při započtení doby dopravy na pražské letiště, doby čekání na letišti a dopravy z letiště v cílové destinaci jsou rychlé evropské vlaky prostě rychlejší.”
„Praha nezbytně potřebuje dostavět Pražský okruh, vybudovat linku metra D či zřídit záchytná parkoviště pro přespolní. Místo toho stát plánuje utratit 55 miliard na rozšíření letiště, což negativně ovlivní kvalitu života tisíců lidí žijících v jeho okolí a přinese další příval turistů do již tak přetíženého historického centra. Vzhledem k současné epidemií koronaviru vážně pochybuji také o ekonomickém přínosu celého projektu.”
„Poslední týdny v letectví nenasvědčují tomu, že bychom tu další dráhu potřebovali…”
„Záměr zdvojnásobit počet cestujících osob, které přilétají a odlétají na ruzyňské letiště považuji za zcela krátkozraký a bezohledný v mnoha úhlech pohledu. Je bezohledný jak k občanům obcí v okolí letiště, tak k životnímu prostředí. Sama jsem v jedné z těchto obcí vyrostla. Investujme po vzoru západních zemí do vysokorychlostních tratí, ne do rozšiřování provozu letiště. Rozšíření provozu letiště totiž pomůže jen úzkému okruhu velmi bohatých společností na úkor kvalitního života občanů.”
„Plány navýšit kapacitu letiště až na 30 mil. odbavených ročně mě děsí. Ještě nedávno to bylo 10 milionů, v současné době už skoro 17 mil. Komu by rozšíření sloužilo? Čeští turisté cestovat mohou už nyní po libosti, pro ně asi ne. Pro incomingovou turistiku? Praha je přehlcená turisty, další miliony se do ní už nevejdou. Nebo pro tranzit? Proč by mělo letiště, které je jen pár kilometrů od Pražského hradu, sloužit tranzitu? To si vedení státu fakt myslí, že Pražák vydrží úplně všechno?”
„Nechceme blokovat první fázi rozvoje (úpravy stávajících terminálů, přeskupení kontroly bezpečnosti, dostavba dalších nástupních prstů…). Tou by se měla navýšit kapacita až na 21 milionů cestujících. V tuto chvíli ale nesouhlasíme s rozšiřováním letiště formou výstavby další paralelní dráhy. Ta by umožnila navýšit kapacitu letiště až na 30 miliónů cestujících. Takové navýšení už by však podle našeho názoru nemuselo být v souladu se zájmy hlavního města Prahy zejména z hlediska dopravního, přebujelého turismu, z hlediska urbanismu a dopadů na životní prostředí. Problematice rozvoje letiště se bude klub opět věnovat v následujících týdnech.”
„Nejsem přesvědčený, že by paralelní dráha na ruzyňském letišti byla ve veřejném zájmu. Jednak by zhoršila kvalitu života mnoha urbanizovaných oblastí v novém leteckém koridoru (např. centrum Suchdola), ale také by byla výrazem zbytečně vysokých ambic Letiště VH. Nemyslím si totiž, že musíme soupeřit s kapacitami Vídně či Mnichova. V čem naopak soupeřit musíme je úroveň železniční infrastruktury – tam musíme napnout naši energii a (koronavirem značně omezené) prostředky. Praha nepochybně potřebuje komfortní a rychlou železnici do Vídně, Mnichova i Drážďan. A pokud se letecká doprava opět zintenzivní do předkrizového období, tak přeci ne všechnu zátěž musí nést Ruzyně. Podobně jako ve většině jiných evropských metropolí nám s některými linkami může pomoci jiné již existující a snadno dostupné letiště, např. Pardubice. V duchu „londýnského“ Lutonu, „stockholmské“ Skavsty či „bruselského“ Charleroi by ostatně mohlo směle nést název PRAHA VÝCHOD – PARDUBICE”
„Myslím, že nová ranvej by měla jít k ledu. Praha si tím zadělává na další problémy, navíc není jasné, zda k ledu nepůjde celá letecká doprava vzhledem ke covidu.”
„Určitě jste zaznamenali v poslední době mohutný a neustále vzrůstající nesouhlas s rozšířením letiště v Ruzyni. Jde o naprosto nesmyslný vládní projekt, který zásadním způsobem zhorší životní podmínky v Praze. Je to opravdu rarita v dnešní době rozšiřovat letiště o další dráhu směrem do centra Prahy. Je jasné, že rozumě smýšlející politická reprezentace by toto nikdy neudělala a hledala by jiná řešení, pokud jsou vůbec potřeba. Bohužel se zatím v naší zemi děje pravý opak. Pojďme říct dost !!!”
„Obce a městské části okolo letiště požadují, aby letadla přestala v části noci rušit obyvatele ze spánku. Hodinová kapacita letiště je cca 44 letadel. Pro provoz v noci (od 22:00 do 6:00 hodin) dovolují předpisy 48 pohybů, kvůli zpoždění jich reálně v letní noci odstartuje či přistane 50 až 55. Není tedy věcný důvod neuzavřít letiště v noci od 24:00 do 5:30 a zorganizovat provoz tak, aby „noční“ letadla byla odbavena za 2 hodiny do půlnoci a za 0,5 hodinu před šestou. Uzavření provozu v části noci přispěje ke snížení negativního vlivu leteckého hluku na zdraví obyvatel okolo letiště.”
„Koronavirová pandemie nám naplno ukázala, že pro zachování vlastní existence musíme občas udělat to, co se dřív zdálo skoro nemyslitelné – uskromnit se, brát větší ohled na společnost než na jednotlivce, opustit mantru bezpodmínečného ekonomického růstu. Pro záchranu celé naší planety musíme učinit podobné kroky jako pro záchranu před pandemií – klimatická krize sice není tak rychlá jako epidemie, ale její dopady můžou být ještě drtivější. Necpat za téhle situace miliardy do dalšího rozšiřování letecké dopravy je krokem, který je snad nejméně bolestivý.”
„V první řadě rozvíjejme železniční dopravu v Evropě, po které se dnes zbytečně létá. Pro cesty přes oceán pak není problém dojet vlakem na letiště v Praze, Vídni nebo Bratislavě. Regionální letiště v Česku bojují o ekonomické přežití, nejen to naše pardubické pak za cenu přilévání peněz z rozpočtů města a kraje. Při efektivní dopravní politice Česku bohatě postačí jeden „vzdušný přístav“ v podobě dnešní kapacity ruzyňského letiště. A ty desítky miliard raději investujme třeba do železnice na Mnichov.”
„Rozšíření letiště je špatnou zprávou i pro Prahu 8. Nová paralelní dráha představuje navýšení hlukové zátěže zejména pro oblast Bohnic a Čimic. Rada MČ Praha 8 v roce 2011 z obavy o nadměrný hluk vyjádřila nesouhlas s kladým posudkem EIA. V roce 2013 nesouhlasila se zařazením nové paralelní dráhy letiště a jejího ochranného hlukového pásma do aktualizace Zásad územního rozvoje a mezi veřejně prospěšné stavby. Zasadím se na zastupitelstvu Prahy 8 o schválení aktualizovaného negativního stanoviska k tomuto záměru i v roce 2020.”
„Plán investovat 55 miliard na rozšíření letiště vůbec neodpovídá potřebám Česka. Jako Kladeňák, pro které je letiště jedním z největších zaměstnavatelů, bych 55 miliard využil na rozvoj „zapomenutých“ regionů, podporu podnikání a investic s vyšší přidanou hodnotou. Např. jen z Kladna do Prahy dojíždí přes 20% ekonomicky aktivních obyvatel a na Kladensku je malá nabídka pracovních míst i na vrcholu ekonomického cyklu. Potřeba je také urychleně budovat moderní a konkurenceschopnou železniční síť, jak napojení do zahraničí, tak regionální (např. Kladno – Praha) a akutně řešit vysychání krajiny.”
„Praha se nikdy nestane byznysovým centrem světa ani Evropy, a proto pražské letiště nebude dalším z centrálních „hubů“ světové letecké dopravy. A proto je ambice na další rozšiřování letiště zbytečným megalomanstvím. Praha je hlavně turistickou destinací, a nerad bych, aby skončila jako nebohé Benátky. Jako častý uživatel letiště soudím, že jeho dnešní kapacita je dostatečná, a že má, v porovnání s jinými letišti, ještě značné rezervy. A byl bych nerad, kdyby Praha ještě víc přispívala ke globálním emisím CO2. Už takhle se řítíme do velkého maléru.”
„Zdaleka zatím nedokážeme odhadnout, jaké důsledky bude mít současná koronavirová krize na různé oblasti života společnosti i nás všech. Některé poznatky se však již rýsují. Lidé se dokáží obejít bez mnoha „vymožeností“, na které jsme si postupně zvykli, ale které nemohou projít testem environmentální udržitelnosti. Společenská citlivost vůči tomuto kritérii rychle roste, zejména v souvislosti s rostoucími obavami o možné katastrofální důsledky klimatické krize. Nepochybně jednou z takových „vymožeností“ je levné létání. Za celým tímto fenoménem je velká síla spojené lobby leteckých společností, výrobců letadel, provozovatelů letišť a dalších zařízení a ostatních, které profitovaly z toho, že letecká doprava požívá mnoha výhod, včetně nezdaněného paliva, ale i dalších. Je sice zřejmé, že létání je skvělý vynález a není žádný důvod si myslet, že celé odvětví zanikne. Ale už dnes je zcela jisté, že se výrazně zeštíhlí a létat se bude méně. Například moji kolegové vědci jednoznačně přišli na to, že mezinárodní konference jsou sice fajn, ale v mnoha případech, snad většinou, se lze bez nich obejít zejména díky stále dokonalejším a levnějším IT prostředkům, a takových příkladů je samozřejmě mnohem víc. Zeštíhlení se ovšem týká všech součástí celého systému, včetně dopravní infrastruktury. Za této situace je naprosto neodůvodněné plánovat další přistávací dráhu na letišti Václava Havla. Předpokládané finanční prostředky se určitě dají využít jinde lépe, a zejména v souladu požadavkem zvýšení environmentální udržitelnosti celé ekonomiky.”
„Namísto toho, aby se vláda snažila zlepšovat životní prostředí, plnit závazky a doporučení týkající se hluku a emisí, prosazuje společně s letištěm plány na jeho rozšíření. Plán postavit paralelní dráhu, která bude o 1,5 km blíže centru Prahy, je zřejmě světový unikát – nevím o jiném městě, které by chtělo rozšiřovat letiště směrem ke svému středu. Pokud se Praha proti tomuto nesmyslnému plánu nepostaví, bude se obrazně chovat jako pták, který si kálí do vlastního hnízda.”
„Soud v Británii rozhodl, že rozšiřování letiště Heathrow je vzhledem ke klimatické krizi nelegální. Létání je emisně nejnáročnější způsob dopravy. Jeho podíl na emisích každoročně stoupá kvůli neustále stoupajícímu počtu letů. Klima je globální a budoucnost létání se ho také týká. I Václav Havel by zajisté urgenci dnešní klimatické krize chápal mnohem lépe než současní politici a věřím, že by si určitě nepřál, aby pod jeho odkazem vznikal projekt přispívající k destrukci životního prostředí.”
„Jan Zábrana napsal: ‚Puškin neopustil Rusko, Montesquieu nenavštívil Persii, přesto napsal Perské listy. A byl snad Dante v pekle?‘ Kdo se nudí doma, bude se nudit i jinde. V roce 2000 vyjelo do světa 670 milionů turistů, v roce 2016 už dvojnásobek. Turismus je jako zdroj 8 % skleníkových plynů hned v závěsu za automobilovým a masným průmyslem. Přínos pro ekonomiku? Mizivý: nezdaněný letecký benzín a hotelizace bytů v Praze, hotely sídlící v daňových rájích, nízké mzdy v hoteliérství a gastronomii. Nedotujme rozšířením letiště byznys, který tak mnoho bere a tak málo dává.”
„Miluji letiště. Ještě nedávno jsem létala pracovně asi dvakrát do měsíce. Na letišti VH jsem potkávala zhruba 80% turistů. Neregistrovala jsem nedostačující kapacitu odletové dráhy. Letiště je živý organizmus, když navýšíte kapacitu letů, nepostačí vám jen další odletová dráha, ale potřebujete další odbavovací místa, zázemí a terminál. Víc cestujících si vyžádá i víc dopravy a ubytovacích kapacit mimo letiště. Náklady na projekty letiště Berlín a nádraží Stuttgart 21 se zmnohanásobily a dokončení je v nedolednu. Nevznikly totiž na základě reálné potřeby obyvatel či regionů, ale na základě ekonomického lobingu a politických rozhodnutí. Poučíme se od sousedů?”
„Rozšíření letiště je dnes ekonomický a ekologický nesmysl. Způsobí další růst emisí. Lidé se probouzejí do nové reality zpráv o klimatické krizi, před kterou vědci varují již 30 let. V hřmotu světového ekonomického růstu ale varování roky nedostala šanci. Musíme se rozhodnout: udržitelná budoucnost nebo větší letiště, z kterého pár lidí bude mít krátkodobě větší zisk. Česko se zavázalo v Pařížské dohodě snížit emise, aby se neoteplilo o více než 1,5°C. To dnešním tempem změn hrozí již v letech 2030-35.”
Staňte se dalším podporovatelem či podporovatelkou naší iniciativy.
Napište na vit.masare@zeleni.cz, pošlete fotku a krátký text v rozsahu 500 znaků. Děkujeme!